00:00:00
takže Ahoj vítám vás u dnešního videa o
00:00:02
eukaryotické buňce je tu samozřejmě
00:00:05
nějaký rozdíl mezi eukaryotické a
00:00:08
prokaryotická buňkou a my se dneska
00:00:09
budeme teda věnovat té které najdeme v
00:00:11
lidském organismu tak tady vidíte
00:00:14
vlastně z pleť organel které si teďkon
00:00:16
jednotlivě popíšeme začneme jádrem jádro
00:00:20
je Ted organela která obsahuje
00:00:22
genetickou informaci je obalená kolmou e
00:00:26
která vlastně se skládá ze dvou
00:00:27
fosfolipidových
00:00:30
těch vrstev čtyři má také jaderné póry
00:00:32
kterými prochází nějaké produkty ven i
00:00:35
dovnitř nebo respektive mohou a zároveň
00:00:38
to Jádro obsahuje jadérko jadérko je ta
00:00:41
tmavá struktura uprostřed jádra které eh
00:00:44
se skládá z rrna neboli rybo tomov RNA a
00:00:49
z té potom jsou tvořeny i ribozomy tak
00:00:53
co tu máme dál okolo vlastně už na to
00:00:55
jádro naléhá na tu karu naléhá drsné
00:01:00
které slouží především vlastně třeba k
00:01:03
syntéze transmembránový proteinů které
00:01:06
vlastně se tam částečně připojí k té
00:01:07
membráně a pak se jednoduše ji zabudují
00:01:09
do té cytoplazmatické membrány nebo také
00:01:11
k obalování nějakých vlastně vezikul
00:01:14
odštěpování třeba s nebezpečnými
00:01:18
hydrolytických sama
00:01:21
[Hudba]
00:01:29
je Hladké endoplazmatické retikulum eh
00:01:32
které slouží především k eh detoxikaci
00:01:36
syntéza membrán fosfolipidů syntéza
00:01:38
steroidů a syntéza a štěpení glykogenu
00:01:41
eh poté tu máme teda cytoplazmatickou
00:01:44
membránu která obsahuje několik typů
00:01:46
proteinů jsou To zaprvé takzvané
00:01:47
integrální membránové penetrující
00:01:49
proteiny transmembránové které slouží
00:01:51
třeba jako iontové pumpy potom ty
00:01:53
penetrující glykoproteiny což můžou mít
00:01:55
takhle navázaný glykolipidy řetězec a
00:01:57
pak slouží jako receptory eh potom tam
00:01:59
jsou eh periferní proteiny a cholesterol
00:02:02
a všechny tyto struktury vlastně tomu
00:02:04
dodávají takovou strukturu že tom někdy
00:02:06
označujeme jako model fluidní mozaiky To
00:02:07
znamená že se to tak jako jednotlivě
00:02:09
jakoby pohybuje a pak třeba některé
00:02:10
molekuly můžou probíhat tou membránu i
00:02:13
samostatně právě na základě toho pohybu
00:02:15
Dále tu máme golgo komplex který vlastně
00:02:18
slouží
00:02:19
eh třeba k sulfataci
00:02:23
glykosylace různých těch proteinových
00:02:25
produktů z drsného endoplazmatického
00:02:27
retikula eh přičemž vlastně ta sekreční
00:02:30
dráha probíhá z cis strany na Trans
00:02:33
stranu cis je ta konvexní Trans je ta
00:02:35
konkávní a vlastně potom se z něj
00:02:36
odštěpují e Třeba nějaké vezikuly které
00:02:39
jsou určeny na transport mimo buňku tím
00:02:41
že splývají s tou cytoplazmatickou
00:02:43
membránou
00:02:45
eh to je vlastně teď jem to jsem vám
00:02:47
popsala to se označuje jako sekreční
00:02:49
dráha buňky jako další organu eh jako na
00:02:53
další organu se podíváme na ribozomy
00:02:55
takže eh eukaryotní ribozomy mají eh
00:02:59
svou jednotku a to je svedberg svedberg
00:03:02
znamená e vlastně rychlost sedimentace
00:03:04
konkrétně ty eukaryotní mají eh 80 fberg
00:03:08
e také rybo zomi obsahují velkou omou
00:03:11
pod jednotku mezi nimiž potom je vlastně
00:03:12
vlákno mrna a trna na základě té
00:03:15
informace v mrna přivádí vlastně ty
00:03:18
aminokyseliny e Tudíž tady můžeme říct
00:03:20
že rybo zomi slouží k proteos syntéze
00:03:22
těch 80 fberg vlastně se nerovná součtu
00:03:24
vlastně té jednotky sedimentace těch
00:03:27
jednotlivých podjednotek to je musí
00:03:29
nějakých 60 a 40 ale nejsem si jistá
00:03:30
Zkrátka je to více protože jakmile do
00:03:33
sebe Ta velká malá jednotka zapadnou tak
00:03:34
se mění konformace a tím pádem i objem
00:03:36
eh toho ribozomu tak poté tu máme
00:03:40
mitochondrie která se označuje jako The
00:03:42
Power powerhouse of the Cell to je asi
00:03:44
něco co znáte eh označuje se tak proto
00:03:47
protože eh nám tvoří energii nebo ve
00:03:50
formě ATP zároveň tam probíhá spoustu
00:03:52
dalších procesů
00:03:53
eh vlastně na tvorbu té energie což je
00:03:56
třeba Beta oxidace ksus Cyklos Matrixu
00:03:58
mitochondrií dýchací řetězec a
00:04:00
oxidativní fosforylace v na vnitřní
00:04:02
membráně té mitochondrie také má vlastně
00:04:05
eh ten Matrix navazuje na interkist
00:04:08
prostor což je mezi těma krystal tedy
00:04:10
těma výběžky jestli vás zajímá co je za
00:04:12
tohle za organel tak vám rovnou
00:04:14
prozradím že e je to centrozom neboli
00:04:17
dvě Centrio kolmé na sob které mají jsou
00:04:20
složený z mikrotubulů a mají strukturu
00:04:21
Dev troj mikrotubulů plus nula protože
00:04:24
uprostřed se nenachází Žádné mikrotubuly
00:04:27
což je rozdíl naproti třeba bičíků které
00:04:29
mají tu strukturu 9 +2 protože
00:04:30
veprostřed mají ještě pár těch
00:04:32
mikrotubulů
00:04:34
tak jako další tu máme lysozomy které
00:04:36
obsahují ty červené tečky znázorňují
00:04:38
lysozom mální enzymy které jsou
00:04:40
hydrolytické enzymy právě jak jsem řekla
00:04:42
že proto je to G musí obalit aby aby
00:04:45
byla chráněna ta buňka jak už jsem taky
00:04:48
říkala tak nacházíme tu nějaké
00:04:49
transportní vakuoly nebo vezikuly které
00:04:52
vlastně e jsou odštěpený z toho golgiho
00:04:55
aparátu jako další tu máme takzvané
00:04:58
prote zomi které slouží k degradaci
00:05:01
zejména proteinu tedy jak už Z názvu
00:05:03
vyplývá eh označených uik tenem což jsem
00:05:05
se snažila naznačit tady těmi eh
00:05:08
červenými tečkami obik Teny teda látka
00:05:10
na základě čehož ten Proton pozná že ji
00:05:12
má že ji má eh degradovat poté tu máme
00:05:16
šapo což jsou látky které slouží k tomu
00:05:19
že eh skládají proteiny do jejich
00:05:21
terciální a kvartérní struktury protože
00:05:23
někdy zkrátka ty proteiny to sami
00:05:26
neudělají a potřebují k tomu trošku
00:05:28
dopomoct a proto tu máme ten širon jako
00:05:31
další tu máme ještě elementy cytoskeletu
00:05:33
ale to už je asi na úplně separátní
00:05:35
video e jsou to tedy mikrotubuly
00:05:37
mikrofilamenta a aktinová filamenta
00:05:39
přičemž ty mikrotubuly slouží zejména na
00:05:41
intracelulární i vlastně na ten
00:05:43
transport směrem mimo buňku a součástí
00:05:47
toho jsou molekulové proteiny e
00:05:49
molekulové motory jako třeba kinez a
00:05:50
dinin a a aktinová filamenta ty slouží
00:05:53
třeba na fagocytózu což hlavně využijeme
00:05:56
u buněk imunitního systému a tak dále
00:05:59
protože že zkrátka ten skelet musí nějak
00:06:00
vytvořit ty panožky ty nožičky v
00:06:02
uvozovkách a pohltit tu patogenní
00:06:04
nějakou částici Eh tak tady ty vlastně
00:06:08
organely všechny fungují v úžasném
00:06:10
fascinujícím komplexu dohromady a jedna
00:06:13
bez druhé by vlastně zas tak úplně
00:06:15
nefungoval to už vidíte hezky vlastně už
00:06:16
třeba jen na té sekreční dráze e jak
00:06:19
jsem vám popsala od toho vlastně drsné
00:06:22
endoplazmatické rukola do toho gol Joo
00:06:24
aparátu a potom vlastně ven jak splývají
00:06:26
ty membrány Eh je to neskutečně vlastně
00:06:29
komplexní a propojený systém který musí
00:06:32
do značné míry kooperovat Protože jinak
00:06:35
by nefungoval a vlastně veškeré ty buňky
00:06:39
fungují na takové úrovni že
00:06:41
Eh je neskutečné až jak dokáží vlastně
00:06:44
vzájemně kooperovat ale to ještě se tady
00:06:45
nebavíme o nějaké mezibuněčné
00:06:47
signalizaci Ta je taky velmi zajímavá
00:06:49
jinak ještě tady jsem vám doplnila tady
00:06:51
to označení toho ger neboli neboli
00:06:54
granulární endoplazmatického retikula a
00:06:58
ser neboli Eh tak tak zvaně Smooth
00:07:00
endoplasmatické
00:07:04
endoplazmatického reticula tak e To jsme
00:07:07
asi teda prošli víceméně tak nějak
00:07:09
všechny organ co tam jsou a doufám že se
00:07:11
video líbilo a budu se těšit
00:07:15
příště
